Hry a děti

Jak jste na tom vy a hry? Myslím si, že lidé hrají hry odjakživa a vůbec to není jenom nějaká domněnka. Jednou jsem byla na jedné přednášce, kterou dělal pan učitel a říkal, jak to bylo dříve v historii. Jak si děti hrály. A vykládal nám o historických hračkách a hrách. Pan učitel nám řekl, že už i v desátém století byly velmi zajímavé a praktické hry. Taky mi řekl, že dříve si děti hrály pouze s klacky a taky s kamínky. A prý malé děti se taky dokázaly zabavit úplně s jinými věcmi. Dokázali si hrát třeba s listím. A musím říct, že jsem si to ani nedokázala představit, že by si dítě samo mohlo hrát s listím? To jde? Tohle si vůbec nedokážu představit. A protože asi možná tím, že my lidé v tomto světě jsme už asi hodně rozmazlení a zhýčkaní.

Já se třeba například nedokážu představit, že by můj syn si hrál s listím anebo s kamením. Nicméně ale zase je fakt, že doba spěje dopředu. A také je logické, že se se světem a s dobou všechno mění. Takže jsou samozřejmě jiné nejenom hračky, oblečení, ale taky způsoby her. Taky lidé už jinak myslí a nemůžeme to brát všechno tak špatně nebo přehnaně, že v minulosti něco bylo, a že dneska je to jiné. To je tak úplně se vším. Takže je logické, že se mění nejenom myšlení dětí, ale taky jejich způsob her a hraní. A mě to tedy ale vůbec nevadí. Myslím, že všechno se má měnit.

Tedy zase ne úplně všechno.  jsou sice věci a způsoby, které bych nechala nebo zachovala, ale všeho s mírou. Nic se nemá přehánět a já si myslím, že krása v hrách je i v tom, jakým způsobem jsou hrány. Nebo ne? Znám spoustu her, na které už dnešní děti zapomněly nebo je vůbec neznají. Co třeba hra guma nebo podobně? Pamatujete si to? Nebo třeba kuličky? Kuličky hrál i můj dědeček, který mě taky do této hry zasvětil. Taky jsem velmi ráda poslouchala dědovy historky, jak si tehdy hrál, jak měl se sourozenci všechno vymyšlené, jak se dříve například hrál fotbal. Bylo to zajímavé.